Feri Martin

Více než osm let vytvářel techniku na pomezí malby a intenzivní práce s povrchem. Většinu
jeho děl najdeme na velkoformátových kovových deskách, kde nechává promluvit řízenou
korozi skrze kyseliny pronikající do struktury oceli. Díla mají zpravidla více než šedesát
vrstev laku a akrylu, které Martin Feri probrušuje znovu a znovu, dokud nevzniknou
částečně průsvitné, plastické struktury. Na povrchu, který je sám o sobě uměleckým dílem,
pak vytváří téměř hmatatelné objekty. Vynikají výraznými barvami a ryzí geometrickou
čistotou. Svým umístěním v prostoru plném struktur vypadají jako zavěšené ve svébytném
vesmíru.
„Vzniklý průsvit jednotlivých vrstev pak chvílemi navozuje až transcendentální dojem. Tu a tam si
Martin Feri pohraje s prostorovými paradoxy či jen perspektivními nesrovnalostmi. Činí tak ale
nenuceně, není to ani hlavním smyslem kompozice (viz např. Girofrekvence uniklá z myšlenky bdící
muňky, 2017). Jindy malíř dosáhne efektu jakési „prostorové interference“. V něm divák chvíli
vnímá předmět jako vystupující z prostoru směrem k nám, vzápětí jako vstupující dovnitř obrazu.
To dává obrazu výraznou dynamiku (Torzo ženy přelité vanilkovým šodó, 2020, Funerální výzva,
2019).“ - Mgr. Eva Staňková, kurátorka uměleckých sbírek
K rukopisu Martina Feriho rozhodně patří i neotřelý způsob, který volí při pojmenovávání
svých obrazů. Verifikace poníkova prizmatu, Žena po kalibraci krejčovského metru nebo
Blazar a esence draka nejsou jen tituly, které mají samoúčelně „zabavit publikum“, ale
naopak úmyslně zasahují a demolují divákovu přirozenou potřebu rozumět nebo dokonce
vědět, co má vidět. Samotné názvy jsou také autorskou kritikou a způsobem, jak upozornit
na proud často nepřirozených a neuchopitelných pojmů, kterými jsme v této době
vystavováni ve veřejném prostoru.
Pro svůj dokonalý design a detailní promyšlenost jsou obrazy Martina Feriho velmi žádanou
odpovědí moderním prostorům, industriálním stavbám a současné minimalistické
architektuře. Kromě České republiky je i z tohoto důvodu nalezneme ve sbírkách v
Německu, Anglii, Španělsku, Portugalsku nebo Řecku.
Kromě tohoto hlavního proudu své tvorby se Martin Feri věnuje také designu hraček,
nábytku a především sklářství. To je zároveň i jeho původním studijním oborem a v raných
letech tvořilo těžiště jeho práce.
Zahraniční výstavy:
2022 Monat gallery, crossing paths, Madrid
2022 international fair of contemporary art Luxembourg, Lucembursko
Samostatné výstavy:
2022 Blazar a esence draka, Městské divadlo Děčín
2022 Verifikace poníkova prizmatu, Oblastní muzeum Děčín
2021 Na plech, Dečín
2018 Galerie KusKovu, Praha - Geometrie rzi
2015 Ukradená galerie (107)
2015 U Staré studny, Praha - Nedokonalost
2014 Galerie Artmaterial, Děčín – Fe + FM
Společné výstavy:
2022 Monat gallery, crossing paths, Madrid
2022 Galerie La Femme, DÚ na téma zátiší, Praha
2022 international fair of contemporary art Luxembourg, Lucembursko
2020 Výstava 3í, Děčín
2020 Galerie La Femme, Pocta Evě Mansfeldové, Praha
2020 Galerie La Femme, DÚ Životní dílo, Praha
2019 Galerie La Femme, Praha
2017 Atelier art fest, Praha
2017 Galerie KusKovu, Praha
2003 Nádhera, Děčín