Válek Jaroslav

Narozen 1954 v Uherském Hradišti, vyrůstal v prostředí s kovářskou rodinnou tradicí. Po vystudování SPŠ strojní pracoval jako umělecký kovář u Družstva kovářů v Praze. Pro počátky jeho vlastní tvorby mělo velký význam seznámení se se sochařem Karlem Neprašem, po roce 1989 profesorem na AVU. Stěžejní matérií J. Válka je„železo“, které nabízí neomezené možnosti práce s tvarem a jeho povrchem pokrytým rzí, barevnými kysličníky či zrcadlovým leskem u nerezových ocelí. Užitím kavitážního leptu přes lakový kryt na ocelovém plechu vznikají grafické desky s výrazně hlubokou linií proleptané kresby. Tyto plechy užívá na grafickou techniku slepotisku či barevných reliéfních tisků majících charakter monotypu. Ústředními náměty Válkových grafických listů jsou minimalistická témata odvozená z přírody, která ve svém důsledku vedou až k abstraktnímu pojetí, jež mikro a makro svět skýtá.